|
|
Sociální práce s lidmi s Alzheimerovou chorobu
POLACHOVÁ, Kateřina
Práce se zaměřuje na problematiku komunikace při sociální práci s lidmi s Alzheimerovou chorobou. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části popisuji charakteristiku, příznaky, rizikové faktory Alzheimerovy choroby. Dále popisuji problematiku komunikace sociálních pracovníků, pracovníků v sociálních službách a rodinných příslušníků s klienty s Alzheimerovou chorobou. Praktické část obsahuje výzkum metodou dotazování. Pomocí dotazníku jsem zjistila, zda je komunikace důležitá v sociální práci s lidmi s Alzheimerovou chorobou a jaké problémy jsou s ní spojené. Dotazovala jsem se ve 2 sociálních zařízeních, které poskytují komplexní služby klientům s Alzheimerovou chorobou.
|
|
|
Biologické podklady kognitivních poruch
Vítek, Petr ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Jako téma své bakalářské práce jsem zvolil Biologické podklady kognitivních poruch. Vzhledem k rozsahu bakalářské práce jsem byl nucen si vybrat pouze dvě kognitivní funkce, konkrétně paměť a myšlení. Celá práce je vlastně pokusem propojit psychologické teorie se současnými poznatky neurologie a psychiatrie, které zažívají boom díky rozvoji zobrazovacích technik mozku, jejichž stručnému přehledu věnuji jednu kapitolu. Na začátku vymezuji jednotlivé kognitivní funkce a dále se již zabývám pouze dvěma vybranými - pamětí a myšlením. Paměť zabírá více stránek, protože její neurologický výzkum je ve srovnání s myšlením mnohem dále. U obou kognitivních funkcí postupuji stejně, nejprve se zaměřuji na popis v normě a následně klasifikuji a popisuji jednotlivé poruchy a hledám k nim neurologické koreláty. Ve druhé části bakalářské práce navrhuji výzkum epizodické paměti, v němž bych porovnával z neurologického i neuropsychologického hlediska rozdíly v jejím narušení. Cílovou skupinou jsou pacienti s bludy, pacienti trpící bájivou lhavostí a pacienti často konfabulujícími. Pokusil jsem se vytvořit takový design, aby se výzkum přibližoval co nejvíce realitě, nicméně si uvědomuji jeho finanční náročnost i některé složitější aspekty spojené zejména s výběrem zkoumaných osob. Klíčová slova: Kognice, paměť,...
|
|
|
Vliv imunosuprese na buněčnou terapii u myšího modelu Alzheimerovy choroby
Gajdoš, Roman ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Chmelová, Martina (oponent)
Alzheimerova choroba je chronické, progresivní, neurodegenerativní onemocnění. Patří mezi nejčastější typ demence a ve světě bývá statisticky pátou příčinou mortality. Nejčastějšími morfologickými markery jsou nesolubilní β amyloidní plaky, hyperfosforylované tau proteiny a tvorba neurofibrilárních klubek. Mezi projevy této choroby patří amyloidová angiopatie, narušení synaptického přenosu neuronů a následná apoptóza, zhoršení kognitivních funkcí a atrofie mozku. Ze studií vyplývá, že podávání mesenchymálních kmenových buněk (MSC) má imunomodulační účinky a může redukovat tvorbu a ukládání β amyloidu, což může vést ke zlepšení kognitivních funkcí. V preklinických studiích, které jsou prováděny na transgenních myších a často využívají xenotransplantátů, je používána imunosuprese, která může mít řadu vedlejších pozitivních i negativních efektů a ovlivnit tak výsledky experimentu. Předmětem diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv má imunosuprese na experimentální terapii MSC v různých časových etapách progrese AD (model 3xTg). Do jaké míry a při jakých kombinacích ovlivní efekt podaných buněk, délku jejich přežívání, mortalitu experimentálních zvířat a změny na buněčné úrovni. Rovněž jsme posoudíili, zdali je pro buněčnou terapii imunosuprese nezbytná. Naše výsledky ukázaly, že opakované podání MSC z...
|
|
|
Vliv imunosuprese na buněčnou terapii u myšího modelu Alzheimerovy choroby
Gajdoš, Roman ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Chmelová, Martina (oponent)
Alzheimerova choroba je chronické, progresivní, neurodegenerativní onemocnění. Patří mezi nejčastější typ demence a ve světě bývá statisticky pátou příčinou mortality. Nejčastějšími morfologickými markery jsou nesolubilní β amyloidní plaky, hyperfosforylované tau proteiny a tvorba neurofibrilárních klubek. Mezi projevy této choroby patří amyloidová angiopatie, narušení synaptického přenosu neuronů a následná apoptóza, zhoršení kognitivních funkcí a atrofie mozku. Ze studií vyplývá, že podávání mesenchymálních kmenových buněk (MSC) má imunomodulační účinky a může redukovat tvorbu a ukládání β amyloidu, což může vést ke zlepšení kognitivních funkcí. V preklinických studiích, které jsou prováděny na transgenních myších a často využívají xenotransplantátů, je používána imunosuprese, která může mít řadu vedlejších pozitivních i negativních efektů a ovlivnit tak výsledky experimentu. Předmětem diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv má imunosuprese na experimentální terapii MSC v různých časových etapách progrese AD (model 3xTg). Do jaké míry a při jakých kombinacích ovlivní efekt podaných buněk, délku jejich přežívání, mortalitu experimentálních zvířat a změny na buněčné úrovni. Rovněž jsme posoudíili, zdali je pro buněčnou terapii imunosuprese nezbytná. Naše výsledky ukázaly, že opakované podání MSC z...
|
|
|
Využití Rivermead behaviorálního paměťového testu u pacientů po poškození mozku
Šimková, Klára ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Bolceková, Eva (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení: Bc. Klára Šimková Vedoucí práce: Mária Krivošíková, M.Sc. Oponent práce: Název diplomové práce: Využití Rivermead behaviorálního paměťového testu u pacientů po poškození mozku Cíl práce: Hlavním cílem diplomové práce bylo sledování vztahu mezi paměťovými funkcemi, měřenými Rivermead Behaviorálním paměťovým testem (RBMT-3), a jejich následným ovlivněním výkonu zaměstnávání v personálních ADL (pADL) u pacientů po poškození mozku. Dílčím cílem bylo zjistit, zda lze soběstačnost v personálních ADL predikovat z výsledků RBMT-3. Posledním dílčím cílem bylo vytvoření pracovní verze testu RBMT-3 a její překlad z originální anglické verze. Metodika: Výzkumný soubor se skládal ze 40 probandů (22 mužů a 18 žen) po prodělaném poškození mozku. Pro sběr dat byla využita pracovní verze Rivermead behaviorálního paměťového testu (RBMT-3) pro hodnocení úrovně paměťových funkcí, a FIM (verze 5.2) hodnotící úroveň výkonu zaměstnávání v personálních ADL (pADL). Verifikace hypotéz byla provedena pomocí korelační analýzy a korigovaným Spearmanovým korelačním koeficientem a p-hodnoty. Pro tento předvýzkum byla zvolena hladina významnosti α1 < 0,05 a α2 < 0,01. Výsledky: Předvýzkum nepotvrdil závislost mezi úrovní paměti měřené RBMT-3 a úrovní soběstačnosti měřené FIMem. P hodnota (p =...
|
|
|
Využití Rivermead behaviorálního paměťového testu u pacientů po poškození mozku
Šimková, Klára ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Bolceková, Eva (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení: Bc. Klára Šimková Vedoucí práce: Mária Krivošíková, M.Sc. Oponent práce: Název diplomové práce: Využití Rivermead behaviorálního paměťového testu u pacientů po poškození mozku Cíl práce: Hlavním cílem diplomové práce bylo sledování vztahu mezi paměťovými funkcemi, měřenými Rivermead Behaviorálním paměťovým testem (RBMT-3), a jejich následným ovlivněním výkonu zaměstnávání v personálních ADL (pADL) u pacientů po poškození mozku. Dílčím cílem bylo zjistit, zda lze soběstačnost v personálních ADL predikovat z výsledků RBMT-3. Posledním dílčím cílem bylo vytvoření pracovní verze testu RBMT-3 a její překlad z originální anglické verze. Metodika: Výzkumný soubor se skládal ze 40 probandů (22 mužů a 18 žen) po prodělaném poškození mozku. Pro sběr dat byla využita pracovní verze Rivermead behaviorálního paměťového testu (RBMT-3) pro hodnocení úrovně paměťových funkcí, a FIM (verze 5.2) hodnotící úroveň výkonu zaměstnávání v personálních ADL (pADL). Verifikace hypotéz byla provedena pomocí korelační analýzy a korigovaným Spearmanovým korelačním koeficientem a p-hodnoty. Pro tento předvýzkum byla zvolena hladina významnosti α1 < 0,05 a α2 < 0,01. Výsledky: Předvýzkum nepotvrdil závislost mezi úrovní paměti měřené RBMT-3 a úrovní soběstačnosti měřené FIMem. P hodnota (p =...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Diagnostika poruch paměti u pacientů s Alzheimerovou chorobou Podtitul: Vztah mezi poruchou paměti a vybranými všedními denními činnostmi
Košnarová, Lenka ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Piťhová, Zuzana (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno: Bc. Lenka Košnarová Vedoucí práce: Mária Krivošíková, M.Sc. Oponent práce: Název diplomové práce: Diagnostika poruch paměti u pacientů s Alzheimerovou chorobou Abstrakt diplomové práce: Cíl práce: Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit vliv poruch paměti na soběstačnost u pacientů s Alzheimerovou chorobou (ACH). Dalším cílem diplomové práce bylo zjistit, zda věk pacientů s ACH ovlivňuje úroveň výkonu zaměstnávání ve všedních denních činnostech. Metodika: Výběrový soubor byl sestaven z 50 probandů (11 mužů, 39 žen), kterým byla diagnostikována ACH lékařem. Pro sběr dat byl použit dotazník Bristolská škála aktivit denního života (BADLS), hodnotící soběstačnost a Kontextuální paměťový test (CMT) pro zhodnocení poruch paměti. Verifikace hypotéz byla provedena korelační analýzou, korigovaným Spearmanovým korelačním koeficientem a regresní analýzou. Výsledky: Výzkum potvrdil signifikantní vztahy mezi skóre BADLS a skóre CMT - okamžitého vybavování (rSp= .51; p<0.05), pozdního (rSp= .42; p<0.05) celkového (rSp= .48; p<0.05). Dále výsledky výzkumu naznačují, že se poškození paměti projeví více u PADL. Také nebyl zjištěn statisticky významný vztah mezi věkem a výkonem ve všedních denních činnostech (ADL) koeficient (rSp= .07; p<0.05). Závěr: Při pozdní detekci poruch paměti často...
|
host ::
RSS.